Poplatek za den pobytu v nemocnici se stejně jako v minulosti netýká těch, kterým stát pomáhá dávkami v hmotné nouzi nebo kteří jsou v nemocnici kvůli vyšetřením nutným před odběrem orgánů určených k transplantaci. Poplatek nehradí ani ti, kteří do nemocnice musí například s otevřenou formou tuberkulózy či jiným onemocněním, u něhož je karanténa nařízena zákonem.

Dobrovolné individuální účty

Podstatou penzijní reformy je to, že si lidé od roku 2013 budou moci část peněz, které nyní odvádějí na státní důchodový účet, ze kterého se platí důchody současných důchodců, spořit na individuální účty u transformovaných penzijních společností. Ze státního pilíře do druhého pilíře si budou moci lidé takto vyvést 3 procenta ze sociálního pojištění, které nyní činí zhruba 28 procent hrubé mzdy. Podmínkou však je, že si další 2 procenta ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění budou muset přidat ze svého. Zapojení do druhého pilíře bude dobrovolné. Lidé se pro ně budou moci rozhodnout do 35 let věku. Lidé, kterým bude v době startu reformy už více než 35 let, se budou moci rozhodnout, že se zapojí do nového důchodového pilíře jen do 31. prosince 2012. Základní výměra ze státního pilíře zůstane stejná, jako kdyby se do něj člověk nezapojil.

Čtyři různé varianty spoření

Rozhodovat se nebudeme jen o tom, zda si spořit na individuální penzijní účty, vybrat si budeme moci také ze čtyř různých variant spoření. Spořit budeme moci ve fondu státních dluhopisů, konzervativním fondu, vyváženém nebo dynamickém fondu. Fondy se budou lišit výnosem, ale i mírou rizika možné ztráty. Nejbezpečnější by mělo podle představ vlády být spoření ve fondu státních dluhopisů, to však bude slibovat nižší výnos.

Pro koho mají individuální účty smysl?

Podle ministerstva práce a sociálních věcí může každý, kdo vydělává alespoň průměrnou mzdu, získat díky spoření ve druhém pilíři vyšší důchod, než by mu nabídl stávající systém. Pokud se ale do systému zapojí lidé v předdůchodovém věku, musí počítat s tím, že jim to příliš peněz nevynese.

Čerpání peněz z individuálních účtů

Po dosažení důchodového věku si lidé, kteří si spořili na individuální účty, mohou vybrat ze tří možností čerpání naspořených prostředků. Vyplácet se jim budou buď formou doživotní renty, nebo jako doživotní renta s pozůstalostní penzí na tři roky nebo si mohou zvolit výplatu po dobu 20 let. V případě, že střadatel bude žít déle, bude se pak muset spolehnout už jen na důchod ze státního pilíře. V případě dřívějšího úmrtí střadatele bude naspořená částka předmětem dědictví.

Penzijní připojištění zůstává, dozná ale změn

Současní účastníci systému penzijního připojištění se převedou do transformovaných fondů, které budou novým zájemcům uzavřené. Ti budou moci vstoupit do účastnických fondů, jež budou mít na rozdíl od současnosti větší možnosti investování. Mohou tak v nich být vyšší výnosy, ale i vyšší riziko. Změny se dotknou i státního příspěvku. Jeho maximální výše se zvedne z 1 800 na 2 760 korun ročně. Lidé, kteří si budou spořit každý měsíc aspoň 300 korun, nově dostanou od státu měsíčně 90 korun. Nad třistakorunové úspory obdrží 90 korun a 20 procent ze spořené částky. Pokud si budou měsíčně spořit 1 000 a více korun, dostanou 230 korun.

To se nelíbí velkým pojišťovnám. „Někteří především malí hráči nabízejí povinné ručení za dumpingové ceny a tlačí úroveň sazeb dolů. Jde o neudržitelný trend,“ uvedl v rozhovoru pro HN šéf České pojišťovny Pavel Řehák. Podle něj se situace může vyvinout jen do dvou scénářů – buď menší hráči začnou prodávat tyto pojistky za ceny, které jsou dlouhodobě udržitelné, nebo to ohrozí jejich finanční stabilitu a schopnost proplácet škody.

Po transformaci zůstane podle návrhu zachováno i samotné penzijní připojištění, které by mělo tvořit vedle nového pilíře a současného státního průběžného důchodového systému třetí pilíř systému penzí. V jeho rámci budou současní účastníci převedeni do transformovaných fondů. Noví účastníci pak nebudou moci vstoupit do transformovaných fondů, ale do takzvaných účastnických fondů. Ty by měly mít na rozdíl od současných fondů větší možnosti investování. Mohou tak v nich být vyšší výnosy, ale za cenu vyššího rizika ztráty úspor.

Maximální výše státního příspěvku na penzijní připojištění se má zvýšit až na 2 760 korun ročně. V současnosti je to 1 800 korun za rok. Zvýšit se má ovšem i hranice pro jeho poskytování. Nárok na státní příspěvek budou mít nově pouze lidé, kteří si budou měsíčně ukládat minimálně 300 korun. V současnosti jej dostávají i ti, kteří si ukládají stokorunu měsíčně.